Někdy se člověk prostě musí rozhodnout, vstát a běžet, sednout si a psát, nadechnout se a zpívat, udělat něco, co dlouho odkládal, prostě začít. V životě každého z nás je spousta věcí - malých i velkých - které z různých důvodů odkládáme na později. Nedávno jsem viděla film Julie & Julia. Asi ho znáte - mladá amatérská kuchařka obdivuje autorku slavné kuchařky Julii Childs, rozhodne se za jeden rok uvařit všechny recepty z její knihy a o svých zkušenostech pravidelně referuje na blogu. Ten film mi připomněl, jak je to dávno, kdy jsem ho viděla poprvé a kolik času uběhlo od doby, kdy jsem poprvé pomyslela na to, že bych si svá dobrodružství v kuchyni nemusela nechávat jen pro sebe. Trvalo to roky, ale jsem tady. A jsem ráda. Na počest všech, kteří sice se zpožděním, ale přece udělali ten svůj první krok jsem se rozhodla upéct něco, co jsem také dlouho odkládala: Red Velvet.
Abych byla upřímná, všechen ten humbuk kolem "červeného sametu" úplně nechápu a i proto trvalo tak dlouho, než jsem se rozhodla ho upéct. Ano, červený korpus v kontrastu s bílým krémem je efektní, ale při představě množství umělého barviva, které musíte k dosažení jasně červené barvy do těsta přidat, mne vždy zaručeně přešla chuť. Navíc chuťově zpravidla není, alespoň podle mé dosavadní zkušenosti, nijak zvlášť výjimečný, že by to stálo za konzumaci tolika zbytečné chemie.
Když už ho tedy dnes beru na milost, rozhodla jsem se pro variantu bez umělých barviv. Z toho vyplývá, že moje cupcakes určitě nebudou jasně červené, to vím předem. Ale jak moc červené budou? Bude šťáva z červené řepy na obarvení stačit? Kolik jí použít a bude pak v těstě cítit? Zkrátka experiment, jehož výsledkem jsou:
Red Velvet cupcakes bez umělého barviva Plánuji tento recept ještě trochu poštelovat, ale i s výsledkem prvního pokusu jsem celkem spokojená. Ačkoli těsto je před pečením nadějně červené, nečekejte výrazně červené cupcakes. Na povrchu si po upečení zachovají pěkný červenohnědý odstín, ale uvnitř jsou spíš hnědé. Taky chemie. Ale bez umělých barviv a to byl náš hlavní cíl. Mise splněna.
12 velkých cupcakes Ingredience 240 g hladké mouky 1/2 lžičky soli 2 lžíce kakaa 2 lžičky prášku do pečiva 120 g másla - změklého 160 g cukru krupice 2 vejce 1 lžička vanilkové esence 200 ml podmáslí 60 ml šťávy z nakládané řepy (tzn. už je v ní ocet. Použijete-li šťávu z vařené či čerstvé řepy, bude třeba do těsta přidat lžíci octa, který (prý) pomáhá dosáhnout červenějšího odstínu) Postup Smícháme prosátou mouku, sůl, prášek do pečiva a kakao. Smícháme podmáslí se šťávou z řepy. Ušleháme máslo s cukrem a do našlehané směsi přidáme jedno po druhém vejce a vanilkovou esenci, důkladně promícháme.
Do máslové hmoty střídavě vmícháme ve třech dávkách sypkou a tekutou směs. Těsto naplníme do papírových košíčků a pečeme v předehřáté troubě na 150 stupňů 25 min. Zda jsou cupcakes upečené poznáme pomocí párátka, které po vytažení musí být suché a bez drobečků.
Dokončení Tyto cupcakes si vyloženě říkají o nazdobení. Krásně vypadají i jednoduše pocukrované, ale bílý krém v kontrastu s červenohnědým těstěm je efektnější a navíc cupcake ještě víc zvláční a výborně chuťově doplňuje.
Moje cupcakes dostaly bílou čepici z oslazené šlehačky s trochou vanilky, nicméně výborný krém můžete vytvořit např. z 200 g krémového sýra (Philadelphia, Buko), 40 g moučkového cukru (dle chuti) a 180 ml šlehačky (ušlehat a jemně vmíchat do směsi sýra s cukrem).
Některé týdny prostě "stojí za to". V pátek večer si člověk s úlevou setře pot z čela, nalije sklenku něčeho dobrého a sáhne po něčem hříšně dobrém a hříšně sladkém, co mu pomůže zapomenout, že celý týden stál za starou bačkoru. Sladký doping je povolenou a dokonce i doporučenou metodou dobití baterek a uchlácholení napnutých nervů.
Tabulka oblíbené čokolády, sklenice nugátového krému, miska plná neodolatelné zmrzliny, sáček dekadentních pralinek ... Jenže když jste tak trochu potrefení jako já, ve výše jmenovaném nevidíte jen cestu do ráje, ale hlavně ingredience, které lze povýšit na něco ještě více neodolatelného. Nejsem nelida, takže dnes ještě necháme nohy na stole a užijeme si sladký doping a zítra hurá do kuchyně!
Takže třeba taková lískooříšková pomazánka, říkejme jí Nutella, se dá při pečení i nepečení využít na mnoho způsobů - kamarád Pinterest nám nabízí desítky možností. Nanuky, cupcakes, zaplétané pečivo, dorty, brownies, bábovky, cookies - you name it.
A čokoláda ... musím říkat víc? Existuje celý vesmír možností. Čokoholici budou souhlasit, že zrovna u čokolády platí staré známé čím víc, tím líp. Co takhle vyzkoušet efektní trojitý čokoládovo-pěnový dort nebo pro někoho výhrůžně ale pro nás velmi slibně znějící smrt čokoládou? No dobře, souhlasím, že kvalitní (a drahé) pralinky je opravdu škoda využít na pečení, leda tak ještě ke zdobení. Ale co takle si neodolatelné pralinky sami vyrobit? Lákají mě čokoládové pralinky s mořskou solí, pralinky s karamelem, lanýžové pralinky z bílé čokolády s kokosem podle Itala a spousta dalších.
Zmrzlinu je nejlepší jíst velkou lžící rovnou z kelímku. Když už se musíte s někým rozdělit (hrozná představa), tak doporučuji zkusit projednou místo celkem nudných pohárů něco dobrodružnějšího. Ale bude to chtít hbité ruce a hooodně místa v mrazáku. Spoustu inspirace na zmrzlinové dorty a další dobroty najdete třeba tady.
Že se vám zrovna do ničeho nechce? Upřímně, mně po tomhle týdnu také ne. Takže se pohodlně usadíme, zakousneme se do tabulky oblíbené čokolády a zajíme to vrchovatou lžící nugátové pomazánky. Mňam.
V pátek jsem psala o pečení s dětmi. Od slov nebylo daleko k činům, a tak jsme se o víkendu s mojí malou pomocnicí pustily do díla. Zpočátku sice hrozilo, že se chlebíček bude muset obejít bez vlašských ořechů, jejichž celá zásoba mi byla zkonfiskována, nicméně postupně se mi podařilo vyjednat navrácení alespoň části z nich a v nestřeženém okamžiku si ještě přilepšit. Pak mi postupně začala mizet mouka a cukr, jejichž nové působiště se nacházelo na druhé straně kuchyňského stolu, odkud je hbitě rozváželo nákladní auto. Mezi miskami, váhou a lžícemi popojížděl bagr, který svážel mouku s cukrem na hromádky a přitom za sebou zanechával v moučném poprašku pravidelnou stopu.
Jen aby se nikomu nechtělo kýchnout ... Uhájila jsem si kousek životního prostoru, kde se mi podařilo umíchat těsto a čekání na voňavý sladký chlebíček jsem vyplnila vyprášením dítěte, zametením asi půl kila mouky, naházením nádobí do dřezu, mytím dítěte, stolu a židlí a vytřením kuchyně a přilehlých místností (takže celého bytu) - samozřejmě za vydatné asistence teď už opět čistého a převlečeného caparta (cituji: "vytírání je zábava" a já dodávám: "jak pro koho"). Akce na celé dopoledne, jejíž výsledkem byl (kromě téměř jarního úklidu):
Nugátovo-banánový chlebíček s vlašskými ořechy
Přestože vlastně vznikl metodou "co dům dal", určitě se k němu budu vracet. Chlebíček je krásně vláčný, plný ořechů a sklidil nejednu pochvalu. Sázka na jistotu.
Ingredience 130 g změklého másla 150 g hnědého cukru 1 lžička vanilkové esence 2 vejce 100 g Orion čokoláda na vaření nugátová 1 větší hodně zralý banán 220 g hladké mouky 1 prášek do pečiva 60 g vlašských ořechů - nakrájené nadrobno na ozdobení: nadrobno nakrájené vlašské ořechy a čokoládová poleva
Postup Máslo šleháme chvíli samotné, pak přidáme cukr a vanilkovou esenci a šleháme dál. Po několika minutách zašleháme po jednom vejce a přidáme rozpuštěnou nugátovou čokoládu a těsně před koncem šlehání i rozmačkaný banán. Ručně vmícháme mouku smíchanou s práškem do pečiva a nakonec nakrájené ořechy. Pokud je těsto příliš husté, zředíme ho několika lžícemi vlažného mléka.
Těsto nalijeme do formy na biskupský chlebíček vyložené pečícím papírem a pečeme v předehřáté troubě na 160 stupňů cca 40 minut. Mně začal moučník rychle hnědnout, proto jsem ho zhruba po 20 minutách až do konce pečení překryla alobalem. Jestli je chlebíček upečený zjistíme pomocí špejle, která by po vyndání měla být suchá.
Chlebíček přendáme vychladnout na mřížku, po vychladnutí ho přelijeme "cikcak" čokoládovou polevou a posypeme nakrájenými vlašskými ořechy.
Když drobotina ochoří, je každá rada drahá. Čím vyplnit dny, když už stonajícímu prckovi otrnulo a u každé pracně vymyšlené zábavy vydrží sotva pár minut? Jelikož nepatřím mezi rodiče, kteří takovou situaci řeší usazením dítěte před televizi nebo jiné vymoženosti moderní doby, hledám vždy inspiraci na kreativnější vyplnění času, ideálně činností, která bude blízká i mně. Už jste někdy zkoušeli péct s dítětem? S malým dítětem? Pak mi jistě dáte za pravdu, že všechny ty fotografie usmívajících se maminek a šťastných dětí s ručkama od mouky v téměř netknuté kuchyni lžou. Žádná idylka se nekoná. Pečení s malými dětmi je o nervy.
Takže než se do takové akce pustíte, musíte být předem smířeni s tím, že je více než pravděpodobné, že - mouka bude úplně všude - polovina cukru potřebného na pečení skončí v bříšku malého ochutnavače, stejně jako cukrové sypání, lentilky či jiné dobroty určené ke zdobení - od mouky a těsta nebudou jen ručičky, ale celý váš potomek a potažmo i vy - z mouky budete muset sem tam vyndat nějakou tu hračku - čokoláda určená do těsta záhadně zmizí - těsto bude všude možně, jen ne ve formičkách na muffiny - sušenky nebudou jedna jako druhá - zhruba v polovině přípravy těsta vám dojdou čisté lžičky i vařečky - všechno bude trvat déle, mnohem déle - budete potřebovat více nádobí, mnohem více nádobí než obvykle
Ale mám i dobrou zprávu - stojí to za to! Když tohle všechno ustojíte a nestane se z vás nervózní saň okřikující malého pomocníka za každou chybu, aby ho nakonec z kuchyně vykázala úplně, máte velkou šanci, že si společné tvoření opravdu užijete. Kuchyň se dá umýt, prádlo vyprat, mouka zamést, dítě vykoupat a ani výsledek celého pečení nemusí být kdo ví jak krásný a bezchybný. Důležité je, že jste to dokázali spolu a sdíleli jste chvíle, na které jednou budete rádi vzpomínat.
Přitom pomáhání v kuchyni není pro děti jen
zábavou. Získávají sebedůvěru, rozvíjí motoriku, učí se a poznávají. Dopřejme jim to. Za trochu úklidu navíc to stojí.
Navíc, menším dětem stačí přidělit kousek těsta a vykrajovátka nebo dát mističky s moukou a cukrem, přidat pár lžiček, míchátek a vařeček a úspěch je zaručen. Mrňous bude spokojeně matlat, patlat, sypat, přelévat a tvořit z vlastních surovin a vy si relativně v klidu upečete své veledílo. Uklízet se bude stejně, ale průběh celé akce bude jistě klidnější.
Než si troufnete na něco složitějšího, co se pustit do malých nepečených dobrot? Když už sladké pečení, tak alespoň podle trochu zdravějších receptů. Mimochodem, tento článek radí, abychom dětem v kuchyni dávali úkoly přiměřené jejich věku. Jenže co dělat, když vašeho caparta nezajímá přebírání rozinek či oříšků ani zdaleka tolik, jako to, co dělá mamka? Proč by se spokojil s prací pro mrňata, když už je přeci dost velký na to, aby vážil mouku, rozklepl vajíčka, sypal kakao, míchal těsto a dělal všechno jako maminka? Alespoň taková je moje zkušenost... Tipy na zdravější alternativy klasických surovin a několik receptů na "zdravé" pečení najdete i tady a tady.
Vánoce jsou sice ještě daleko, ale tady najdete pár tipů na vánoční pečení s dětmi, které se budou hodit i kdykoli jindy. Konečně někdo, kdo má stejnou zkušenost jako já :) Pečení s dětmi je zřejmě i samostatný vědní obor, jelikož o něm existuje i "odborná" literatura :) Takže dost teorie a šup do kuchyně.
Ve světě pečení (a nejen tam) už je to tak, že některé chutě prostě patří k sobě
kokos a rum kokos a ananas (a rum) jablka a skořice jahody a smetana banán a čokoláda oříšky a čokoláda arašídové máslo a čokoláda vlastně cokoli a čokoláda :)
a také
tvaroh a citron!
Je to jedna z mých nejoblíbenějších kombinací. Tvaroh dodá moučníkům vláčnost, citron krásnou vůni a oba dohromady neodolatelnou chuť. Tvarohových moučníků, bábovek, muffinů a dezertů jsem už vyzkoušela hodně. A citron v nich nikdy nesmí chybět.
Takže když jsem si dnes mačkala už asi pátý citron do čaje (ať žije jarní počasí) a myšlenky mi zabloudily za vaničkou tvarohu v lednici, zrodily se:
Tvarohové cupcakes s citronovo-makovou polevou a kandovaným citronem
Tvarohové cupcakes
Ingredience 200 g Hery (pokojová teplota) 100 g hnědého cukru 50 g cukru krystal 1 vanilkový cukr 250 g polotučného tvarohu ve vaničce (pokojová teplota) 4 vejce - žloutky a bílky zvlášť šťáva z poloviny citronu + kůra 100 g dětské krupičky 100 g polohrubé mouky 1 prášek do pečiva
Postup Heru utřeme s cukry, přidáme tvaroh, žloutky a citronovou kůru a šťávu, dobře promícháme. Ručně vmícháme směs mouky, krupičky a prášku do pečiva a nakonec opatrně přimícháme i ušlehaný sníh z bílků. Těstem naplníme papírové košíčky do dvou třetin a pečeme v předehřáté troubě na 160 stupňů cca 30 minut.
Citronovo-maková poleva Zrníčka máku povýší jednoduchou cukrovou polevu na efektní módní doplněk našich vláčných tvarohových cupcakes: Na polevu smícháme moučkový cukr s citronovou šťávou a případně troškou vody, až vznikne požadovaná konzistence - ani tuhá, ani tekutá, prostě tak akorát. Nakonec vmícháme lžičku máku.
Kandované citronové plátky
Jelikož jsem se cítila dobrodružně, vyzkoušela jsem svůj první kandovaný citron. Krása pro oko, lahoda pro chuťové buňky - takový je výsledek.
Citron (nejlépe bio nebo dobře omytý obyčejný) nakrájíme i s kůrou na tenké plátky. V menším hrnci svaříme krystalový cukr s vodou na sirup (já použila 4 vrchovaté lžíce cukru a 5 lžic vody do opravdu malého kastrůlku na několik pokusných plátků citronu) - cukr se rozpustí a směs začne bublat a houstnout. Pozor, nenechte směs zkaramelizovat. Do vzniklého sirupu dáme plátky citronu a necháme několik minut povařit (pokud směs příliš rychle houstne, přidáme maličko vody). Když kůra zprůhlední, je hotovo (některé recepty mluví až o hodině, jiné radí citrony nejdříve povařit ve vodě) - mně to trvalo asi 15 minut. Vypneme a necháme vychladnout.
Kandované plátky citronu použijeme na ozdobení cupcakes, které jsme přelili cukrovou polevou.
A ještě jeden bonus - citronový sirup, který zbyde po kandování citronu, je prostě MŇAM. Ochutnávala jsem tak dlouho, až nezbyl žádný. Už si ale představuji ty možnosti - sirup do koktejlů, topping na dezerty, sirup na pokapání dortového korpusu .... jedno je jisté - ještě o něm uslyšíme.
Zatímco u nás už pomalu plánujeme velikonoční pečení, na zahraničních webech ještě panuje St. Patrick´s Day neboli Den svatého Patrika, který se slaví 17. března. Křesťanský a kulturní svátek věnovaný svatému patronovi Irska je spojován se symbolem trojlístku, který Svatý Patrik používal k vysvětlení konceptu Svaté trojice irským pohanům, a všudypřítomnou zelenou barvou.
17. březen je výročím úmrtí Svatého Patrika, který se zasloužil o šíření křesťanství v Irsku. Svátek se slaví zejména v Irsku, Británii, USA, Kanadě, Argentině, Austrálii a na Novém Zélandu, ale i v dalších zemích. A tak jsem dnes zapátrala, co dokáží šikovné ruce našich zahraničních kolegyň a nemalé množství zelené potravinářské barvy:
foto: ahelicoptermom.com
Nemusela jsem hledat dlouho a hned tady našla 50 receptů na dobroty k svátku sv. Patrika.
Mám ráda dorty s překvapením uvnitř. Na ně je expertka Amanda z iambaker. Tenhle dortík sice nemá nijak oslnivý exteriér, ale uvnitř skrývá vrstvy v různých odstínech zelené barvy, tzn. ombre efekt. Můj obdiv má její dort s trojlístkem uvnitř. Pro inspiraci na cake pops jsem šla na jistotu na web jejich vynálezkyně Bakerelly. Nakonec mě ale zaujal její zmrzlinový dort (jak jinak než v zelené barvě) a green velvet cupcakes (až na to množství barviva). Takže cake pops... co takhle malé hrnce se zlatem na konci duhy? I to je jeden ze symbolů dne Sv. Patrika, stejně jako leprechaun - skřítek v zeleném obleku a klobouku, který si schovává hrnec zlata právě na konci duhy. A skřítek k sobě samozřejmě potřebuje i svůj něžný protějšek. Stejně jako pan a paní trojlístkovi. Cookies, cookies, cookies. Několik nápadů od Georgeanne je tady. A tady najdete návod na roztomilé skřítky nebo tématické double decker cookies od Bridget z Bake at 350.
Samozřejmě nemohu vynechat cupcakes - líbí se mi tyhle jednoduché od Glory z Glorious Treats. Jak vidno nemusíte použít litr potravinářské barvy, abyste vytvořili tématické cupcakes.
Milovníci svatého Patrika jsou určitě vděční za matcha čaj - jejich cupcakes a dalším dobrotám dodá zelenou barvu bez použití umělých barviv.
Nevím jak vy, ale já už vidím zeleně. Takže všem, kdo Den sv. Patrika slaví, přeji úspěšné zelené pečení a nám ostatním pěkný víkend.
Člověk míní a život mění. A tak když si naplánujete, že každou neděli přidáte na blog jeden nový super recept, ukopnete si v tu nejnevhodnější dobu malíček (no ale kdy je na tohle vhodná doba, že) a po několika minutách indiánských tanců a pohledu na oteklé fialové cosi na vaší noze si uvědomíte, že na tanec kolem trouby a sporáku můžete na nějakou dobu zapomenout.
Naštěstí už pečete nějaký ten pátek, a tak s ledovým klidem a ještě ledovějším kapesníkem na noze můžete projít svůj archiv a zasnít se, co byste upekli, kdyby pro vás právě každý krok nebyl utrpením.
Skořicové blondies? Čokoládové cupcakes? Další pokus o makronky? Pekanový koláč?
I na ně dojde. Ale tentokrát vyhrávají ....
Brownies s brusinkami
U brownies je třeba dobře ohlídat konzistenci. Stačí pár minut navíc a místo brownies krájíte čokoládové řezy. Osobně nejsem úplně fanoušek takové té lepkavé nedopečené konzistence, takže svým brownies dopřávám minutku v troubě navíc - zůstanou pěkně vláčné a nemám pocit, že jím syrové těsto :)
Postup Vejce vyšleháme s cukrem, v jiné míse vyšleháme máslo s vlažnou čokoládou. Obě hmoty spojíme pomocí šlehače a ručně do vzniklé směsi vmícháme mouku smíchanou s práškem do pečiva. Nakonec vmícháme brusinky.
Těsto vlijeme na plech vyložený pečícím papírem a pečeme v předehřáté troubě na 160 stupňů 13 minut. Při testu by měly na párátku po vytažení ještě ulpívat drobečky. Po vytažení z trouby moučník co nejdříve přendáme i s pečícím papírem na mřížku, jelikož pokud bychom ho nechali na plechu, pekl by se vlivem zbylého tepla dál - alespoň taková je moje zkušenost.
Zase pátek. Kam ten čas mizí? Mám podezření, že kdykoli sednu k počítači, vstoupím do úplně jiného časoprostoru. Zatímco já se téměř nehnutě hrbím s očima přisátýma k obrazovce, kolem uší mi sviští minuty a hodiny do nenávratna. Třeba při hledání inspirace na netu.
Ve špajzu právě čeká na svoji šanci páreček přezrálých banánů, které už pár dní ochraňuji před vyhazovem. Takže co s nimi? Banánový chlebíček s kokosem a ořechy. Banán - kokos - ořechy - mňam.
Chlebíček, dort, moučník nebo dezert? Jako muffinoholik budu nadržovat banánovým muffinům - třeba těm z muffinária.
Stejně tuším, jak to dopadne - víkend prosviští kolem mě a já v neděli večer hodím banány do mixéru, přiliju mléko, přidám špetku skořice, trošku hnědého cukru a hrst kokosu - a voilà - skvělý shake bude na světě. Za milióntinu času, který bych věnovala pečení :)
Znáte to, když se na první pohled zamilujete do nějakého dezertu a od té chvíle v duchu plánujete, kdy a jak ho sami vyzkoušíte? Myslíte na něj před spaním, v práci i na nákupu, organizujete si čas tak, abyste ho mohli upéct při nejbližší příležitosti, odpočítáváte dny, které zbývají do kýženého okamžiku?
Přesně to se mi stalo, když jsem nedávno narazila na Piña Colada Poke Cake.Můj oblíbený koktejl v podobě dortu. Ananas - kokos - slazené kondenzované mléko. Kdo by odolal? Já ne. Navíc dort typu tres leches neboli "třímlékový" jsem už nějakou dobu také chtěla zkusit. Takže dvě mouchy jednou ranou.
Jenže také se mi stává, že když se na nějaký dezert hodně těším a v duchu ho už upeču a ochutnám milionkrát, realita se od představy dost liší.
U tohoto dortu jsem si vysnila, že bude chutnat jako piña colada na vidličce. Očekávala jsem výraznou chuť ananasu (který byl součástí korpusu, polevy i zdobení), doplněnou o kokosové tóny a podtrženou typickou sladkostí salka. Očekávala jsem orchestr mých oblíbených chutí.
I přes to, že se moje pečlivě naplánovaná dovolenková dortová terapie zvrhla v boj o čas a životní prostor, mi nadšení vydrželo hodně dlouho. Směs z ananasové šťávy, kokosového krému a salka, kterou se korpus polévá, byla přímo zhmotněním mých představ. Tak byla dobrá. Vyzbrojená informacemi z internetu jsem s klidem přečkala i kritický okamžik, kdy by mne jinak při pohledu na topící se dort jímala panika. Zkrátka, vše šlo podle scénáře.
No, nebudu to prodlužovat. Po několika hodinách v lednici a dozdobení kokosovou šlehačkou byl dort připraven k ochutnávce. Jenže pak - žádné fanfáry, žádný ohňostroj, orchestr jen nesměle ladil nástroje.
Ano, dort je vláčný, není přeslazený a z očekávaných chutí je nejvýraznější kokos. Ne, nechutná jako piña colada na vidličce. Ale i tak je dobrý. Jen má smůlu, že jsem od něj očekávala mnohem víc.
Dort Piña Colada
Pokud mu dám někdy druhou šanci, zkusím spíš piškotový korpus a ananas nedám do těsta, ale všechen pěkně nahoru na dort, pod kopec kokosové šlehačky.
Ingredience
korpus: 350 g hladké mouky 180 g cukru krystal 1 vanilkový cukr 1 prášek do pečiva hrst kokosu špetka soli 200 ml mléka - pokojová teplota 120 g másla - pokojová teplota 1 lžička vanilkové esence 3 celá vejce - pokojová teplota 5 lžic šťávy z ananasového kompotu 1/2 rozmixovaného ananasu z kompotu
=1 plechovka ananasu (580 ml) - ananas nechat okapat a rozmixovat (několik kousků si nechte na ozdobu hotového dortu), šťávu využít do těsta a na polevu. směs na polití korpusu: 150 ml šťávy z ananasového kompotu 160 ml kokosového krému (ne kokosového mléka) 1/2 plechovky slazeného kondenzovaného mléka (dle chuti)
Korpus - máslo ušleháme s cukry, jedno po druhém vešleháme vejce a pak střídavě přidáváme po částech mléko a mouku smíchanou s práškem do pečiva a špetkou soli. Postupně přimícháme ostatní suroviny - kokos, ananasovou šťávu, rozmixovaný ananas, vanilkovou esenci. Těsto vylijeme do formy (průměr 26 cm) vyložené pečícím papírem a pečeme v předehřáté troubě na 170 stupňů cca 30 minut. Ještě horký korpus hustě propícháme koncem měchačky a zalijeme směsí z ananasové šťávy, kokosového krému a kondenzovaného mléka. Při pohledu na topící se dort zachováme klid. Až se tekutina vsákne, na povrch rozetřeme zbytek rozmixovaného ananasu, necháme vychladnout a poté chladíme několik hodin v lednici. Po vychlazení ozdobíme kokosovou šlehačkou (vyšleháme dobře vychlazenou šlehačku se ztužovačem a těsně před koncem do ní přidáme strouhaný kokos) a dozdobíme kousky ananasu.
Konzumujeme bez přehnaných očekávání a užíváme si dobrotu s chutí exotiky. Znáte lepší recept na piña coladu na vidličce? Tak šup sem s ním. Prosíííím.
Masopust, masopust, jen mě holka nevopusť. Včera jsme vyhnali zimu, užíváme si první sluneční paprsky a těšíme se na jaro. A zimě na truc jsem "upekla" osvěžující lehký letní dortík :)
Nepečený piškotový dort
Způsob, jakým tento moučník připravíte, o vás hodně vypoví...
Ingredience: 1 velký balíček dětských piškotů (možná budete potřebovat i víc, podle formy) 4 kelímky (po 180g) zakysané smetany 2 vanilkové cukry moučkový cukr dle chuti čerstvé nebo kompotované ovoce kokos, strouhaná čokoláda (kakao)
Postup: Donedávna jsem byla přesvědčená, že existuje jen jeden postup, jak navrstvit piškoty, smetanu a ovoce tak, aby vznikl tenhle dortík. Jenže pak mě jeden nejmenovaný pořad o vaření překvapil pro mě novou, ale také zcela nepřijatelnou a přímo alarmující metodou.Takže, než se pustíte do díla, rozmyslete si, zda se řadíte do kategorie "chaotik" nebo do kategorie "estét".
Chaotici vrhnou všechny suroviny do jedné mísy, zamíchají a vzniklý mišmaš neesteticky vyklopí do dortové formy, povrch ledabyle uhladí a pohází zbylým ovocem. Jak jistě tušíte, právě jsem popsala metodu, která mi není vůbec sympatická, třebaže jí nemohu upřít výhodu časové úspory.
Osobně se řadím do druhé kategorie. Jsem vyznavačkou dortových vrstev, jejich pravidelnosti, estetiky a řádu. Jste na tom stejně? Výborně. Jdeme tedy na to:
Dno dortové formy vyložíme pečícím papírem (dělám to proto, že se pak s dortem lépe manipuluje a při krájení se dno formy nepoškrábe).
Zakysané smetany osladíme dle chuti vanilkovým a moučkovým cukrem, část můžeme obarvit kakaem.
Pokud používáme kompotované ovoce, necháme ho dobře okapat. Čerstvé ovoce omyjeme a osušíme. U nás z čerstvého ovoce vedou jahody, maliny a borůvky. Ve světě kompotů a konzerv nemá konkurenci ananas, ať už sám nebo v kombinaci s mandarinkami. Lehká nakyslost skvěle doplňuje ostatní chutě.
Pak už přichází na řadu téměř obřadní vyskládání vrstev: piškoty (pěkně jeden vedle druhého) - smetana - ovoce - piškoty - smetana - ovoce - atd. až do vypotřebování surovin. Končíme vrstvou smetany, kterou posypeme kokosem a strouhanou čokoládou a dozdobíme ovocem.
Dort necháme nejlépe přes noc vychladit v lednici. Před otevřením formy objedeme obvod dortu nožem - tomuto kroku se vyhneme, když předem vyložíme stěny formy potravinářskou folií, kterou pak jednoduše sloupneme. Ať se povede i vám - a nezapomeňte - vrstvy jsou prostě vrstvy.
