neděle 30. března 2014

Red Velvet cupcakes bez umělého barviva

Někdy se člověk prostě musí rozhodnout,
vstát a běžet,
sednout si a psát,
nadechnout se a zpívat,
udělat něco, co dlouho odkládal,
prostě začít.

V životě každého z nás je spousta věcí - malých i velkých - které z různých důvodů odkládáme na později. Nedávno jsem viděla film Julie & Julia. Asi ho znáte - mladá amatérská kuchařka obdivuje autorku slavné kuchařky Julii Childs, rozhodne se za jeden rok uvařit všechny recepty z její knihy a o svých zkušenostech pravidelně referuje na blogu. Ten film mi připomněl, jak je to dávno, kdy jsem ho viděla poprvé a kolik času uběhlo od doby, kdy jsem poprvé pomyslela na to, že bych si svá dobrodružství v kuchyni nemusela nechávat jen pro sebe. Trvalo to roky, ale jsem tady. A jsem ráda. 

Na počest všech, kteří sice se zpožděním, ale přece udělali ten svůj první krok jsem se rozhodla upéct něco, co jsem také dlouho odkládala: Red Velvet.

Abych byla upřímná, všechen ten humbuk kolem "červeného sametu" úplně nechápu a i proto trvalo tak dlouho, než jsem se rozhodla ho upéct. Ano, červený korpus v kontrastu s bílým krémem je efektní, ale při představě množství umělého barviva, které musíte k dosažení jasně červené barvy do těsta přidat, mne vždy zaručeně přešla chuť. Navíc chuťově zpravidla není, alespoň podle mé dosavadní zkušenosti, nijak zvlášť výjimečný, že by to stálo za konzumaci tolika zbytečné chemie.

Když už ho tedy dnes beru na milost, rozhodla jsem se pro variantu bez umělých barviv. Z toho vyplývá, že moje cupcakes určitě nebudou jasně červené, to vím předem. Ale jak moc červené budou? Bude šťáva z červené řepy na obarvení stačit? Kolik jí použít a bude pak v těstě cítit? Zkrátka experiment, jehož výsledkem jsou:


Red Velvet cupcakes bez umělého barviva

Plánuji tento recept ještě trochu poštelovat, ale i s výsledkem prvního pokusu jsem celkem spokojená. Ačkoli těsto je před pečením nadějně červené, nečekejte výrazně červené cupcakes. Na povrchu si po upečení zachovají pěkný červenohnědý odstín, ale uvnitř jsou spíš hnědé. Taky chemie. Ale bez umělých barviv a to byl náš hlavní cíl. Mise splněna.


12 velkých cupcakes

Ingredience
240 g hladké mouky
1/2 lžičky soli
2 lžíce kakaa
2 lžičky prášku do pečiva
120 g másla - změklého
160 g cukru krupice
2 vejce
1 lžička vanilkové esence
200 ml podmáslí
60 ml šťávy z nakládané řepy (tzn. už je v ní ocet. Použijete-li šťávu z vařené či čerstvé řepy, bude třeba do těsta přidat lžíci octa, který (prý) pomáhá dosáhnout červenějšího odstínu)

Postup
Smícháme prosátou mouku, sůl, prášek do pečiva a kakao. 
Smícháme podmáslí se šťávou z řepy.
Ušleháme máslo s cukrem a do našlehané směsi přidáme jedno po druhém vejce a vanilkovou esenci, důkladně promícháme.

Do máslové hmoty střídavě vmícháme ve třech dávkách sypkou a tekutou směs.
Těsto naplníme do papírových košíčků a pečeme v předehřáté troubě na 150 stupňů 25 min. Zda jsou cupcakes upečené poznáme pomocí párátka, které po vytažení musí být suché a bez drobečků.





Dokončení
Tyto cupcakes si vyloženě říkají o nazdobení. 
Krásně vypadají i jednoduše pocukrované, ale bílý krém v kontrastu s červenohnědým těstěm je efektnější a navíc cupcake ještě víc zvláční a výborně chuťově doplňuje.

Moje cupcakes dostaly bílou čepici z oslazené šlehačky s trochou vanilky, nicméně výborný krém můžete vytvořit např. z 200 g krémového sýra (Philadelphia, Buko), 40 g moučkového cukru (dle chuti) a 180 ml šlehačky (ušlehat a jemně vmíchat do směsi sýra s cukrem).





Ať se povedou!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...