Domácí kefír

Kdo by to řekl, že budu ve svém věku ujíždět na houbičkách ...
Ale stalo se a já mám teď nového domácího mazlíčka. 
Pochází z Tibetu, je jí přes 5000 let a miluje mléko - tibetská kefírová houba.

Dostala se ke mně vlastně náhodou, od kamarádky žijící dlouhodobě v zahraničí, kvůli čemuž se vídáme jen zřídka. Letos to ale vyšlo a díky tomu se novým členem naší rodiny stala před časem malá "kefírka", kterou mi kamarádka uloupla ze své už vyrostlé houby těsně před odjezdem domů. Spolu s ní jsem dostala rychlou instruktáž (kde ovšem chyběla zásadní informace, že se na houbičky nesmí s kovem) a po počáteční nedůvěře (bakterie? kvasinky? něco živého mi bude plavat v pití?) jsem se rozhodla dát kefírce šanci.

Doma jsem ji šoupla do hrnku s mlékem, pěkně promíchala kovovou lžičkou a jala se studovat rozumy na internetu (vyčerpávající instruktáž najdete třeba tady). 

Zjištění první - kefírce nesvědčí styk s kovem (oups)
Zjištění druhé - mám doma malý zázrak se spoustou blahodárných účinků
Zjištění třetí - vyrobit si domácí kefír není velká věda
Zjištění čtvrté - ten radí to a ten zas tohle ... a všichni dohromady mi v tom dělají guláš
Zjištění páté - technicky to vlastně věda je
Zjištění šesté - není radno studovat problematiku příliš do hloubky, kde se stává nepřehlednou a téměř neproniknutelnou (proplachovat x neproplachovat, škodí sliz nebo ne?, mrazit x nemrazit atd.).

Zkrátka se budu snažit kefírku udržet při životě co nejdéle. A dokud ona mou péči vydrží, budeme mít v lednici vždy čerstvý


Domácí kefír

Zdravý kefír plný prospěšných bakterií můžete pít jen tak nebo přidejte ovoce, rozmixujte a získáte výborný koktejl. Použít se dá samozřejmě i při pečení.

Ingredience:
bez tibetské kefírové houby to zkrátka nepůjde - na základní dávku stačí zhruba 1 polévková lžíce 
250 - 300 ml mléka - ideálně čerstvé polotučné či plnotučné, houbička si poradí i s krabicovým

Postup:
První a nejdůležitější pravidlo - vždy používejte plastové či dřevěné lžičky, houba nemá ráda kov (ta moje naštěstí blízké setkání s nerezem přežila).

připravte si:
dostatečně velkou skleněnou či porcelánovou nádobu
papírový ubrousek nebo gázu + gumičku
plastový cedník
plastovou nebo dřevěnou lžičku

Teď už jen stačí houbičku šoupnout do hrnku, zalít studeným mlékem, přikrýt ubrouskem nebo gázou (proti případnému hmyzu a nečistotám), nechat při pokojové teplotě a počkat si zhruba 24 hodin na kefír. V mezičase je vhodné kefír občas lehce promíchat, aby se k houbě dostalo více nezpracovaného mléka.

Následně stačí kefír přecedit přes plastové sítko, houbičky znovu zalít mlékem a celý proces opakovat. 

Zdravý kefír tak můžete mít každý den. A pokud je to na vás moc, dejte hrnek do lednice, čímž se proces fermentace (neboli kvašení - načetla jsem si to, takže teď můžu machrovat :) velmi zpomalí a kefír budete mít až za zhruba 3 dny. Někteří tyrani nechávají houbičku jednou za čas vyhladovět v lednici ve vodě.

Každopádně hotový kefír nemusíte konzumovat hned, v lednici (prý) vydrží několik dní, ale protože pracuje dál, bude postupně kyselejší. Pokud ho uzavřete do láhve, je nutné občas povolit víčko a vypustit plyn, který se tam bude tvořit. Jinak vás čeká výbuch srovnatelný s erupcí sicilského vulkánu.

Když se o houbičku budete dobře starat a nebudete ji dlouhodobě odbývat krabicovým mlékem, začne vám růst. Po čase je tedy vhodné houbičky rozesadit nebo zvýšit množství mléka, abyste opět získali správný poměr. Pokud více kefíru nepotřebujete, můžete samozřejmě obdarovat jiné kefíromilce.

Další rozumy, které by se mohly hodit:

- čím déle necháte kefír stát, tím kyselejší a hustší bude. Pokud to přeženete, stačí ho naředit mlékem.
- pokud bude kefír stát dlouho, může se stát, že se oddělí hustý kefír a syrovátka. No problemo - stačí rozmíchat a kefír je zachráněn.
- po čase se na houbičkách tvoří sliz. Internetové zdroje se nedokáží shodnout na tom, zda je proplachovat vodou či ne. Někdo proplachuje po každé dávce, někdo jednou za čas, někdo vůbec. Podle někoho je sliz pro houbičky přirozený a potřebný, podle dalších je nutné se ho zbavit. Takže nevím a volím zatím střední cestu - houbičky proplachuji jednou za pár dní, jak to vyjde. Internet radí používat odstátou převařenou vodu, ale důvěryhodné zdroje mi prozradily, že jejich houbičky se už léta koupou v proudu studené vody z kohoutku. Takže babo raď.
- pokud se chystáte houbičky na nějakou dobu opustit, vyvstává stejně jako s ostatními domácími mazlíčky dilema "kam s ním". Můžete jim buď zajistit spolehlivý babysitting nebo dle délky odloučení zvolit jednu z metod doporučovaných kde jinde než na internetu. Týden na vás houbičky v mléce v obvyklé dávce bez problémů počkají v lednici. Zvýšíte-li množství mléka, vydrží prý až měsíc. Pak je tu ještě mražení a sušení, což je hotová věda a postup si můžete načíst tady.
- pokud vám houbičky zčernají nebo zrůžoví, už je nepoužívejte

Tak. A pokud jste teď dostali chuť na domácí kefír a rádi byste se stali hrdými majiteli polévkové lžíce tibetských kefírových houbiček, ponořte se do hlubin internetu a najděte nějakého dobrodince ideálně ve své blízkosti, který vám jich trochu věnuje (prý se ale dají poslat i poštou). Další možností jsou internetové obchody a také "dobrodinci", kteří své přebytky prodávají.

No a já jsem zvědavá, jak dlouho ta moje kefírka přežije moji péči :) 
Zatím se drží statečně, já si dopřávám každý den kefír a můžu vám říct jedno: kam se hrabe Activie ;)